Znám křišťálovou studánku

16. srpna 2014 v 9:27 | JOSEF VÁCLAV SLÁDEK: |  ŘÍKANKY A BÁSNIČKY -
Znám křišťálovou studánku,
kde nejhlubší je les,
tam roste tmavé kapradí
a vůkol rudý vřes.
Tam ptáci, laně chodí pít
pod javorový kmen,
ti ptáci za dne bílého,
ty laně v noci jen.
Když usnou lesy hluboké
a kolem ticho jest,
a nebesa i studánka
jsou plny zlatých hvězd.


Josef Václav SLÁDEK 27. 10. 1845 Zbiroh, + 28. 6. 1912 Zbiroh
Pocházel z rodiny zedníka. Do obecné školy chodil ve Zbiroze a potom vstoupil na novoměstské piaristické gymnázium, odkud ale odešel na Akademické gymnázium staroměstské. Zde počínají jeho vážnější literární pokusy. Na gymnáziu fungovaly dva studentské básnické spolky, Oreb a Vltavan, vydávaly psané časopisy, a později se oba spolky za aktivní Sládkovi účasti sloučily v jeden pod jménem Ruch.
Po maturitě začali mladí adepti poezie uvažovat o vlastním časopise - na krátkou dobu se opravdu sblížili s bývalým Mikovcovým Lumírem. V dubnu 1866 tam zveřejnil báseň U zpovědi i J. V. Sládek. Nebyl to však ryzí debut. Sládek zveřejnil své verše již v sedmém čísle Květů v lednu 1866 pod pseudonymem Josef Bavor.
Proti přání rodičů, aby studoval teologii se nechal zapsat na Přírodovědeckou fakultu. V Praze pak studoval na vlastní náklady. Pražská studia fyziky a přírodopisu si J. V. Sládek hradil platem za pomocné práce v Českém muzeu a honoráři za překlad. Ovládl francouzštinu, angličtinu a učil se ještě řečem slovanským. Při studiu trávil Sládek hodně času i během školního roku ze zdravotních důvodů u rodičů ve Zbiroze. Od mládí měl problémy s plícemi a v letech dospívání se ještě přidaly návaly depresí.
Svá studia roku 1868 přerušil a odejel na dva roky jako vychovatel do Ameriky, odkud posílal příspěvky do Národních listů. Po návratu do vlasti v červnu 1870 mu ovšem opět nastaly starosti. Původní záměr dokončit vysokoškolská studia až k doktorátu brzy vzdal. Vstoupil do redakce Národních listů. V listopad 1870 získal učitelské místo pro anglický jazyk na polytechnickém ústavu Království českého.a nakonec se stal lektorem na universitě.
V roce 1873 uzavírá manželství s Emílií Nedvídkovou, která však rok na to umírá po porodu mrtvého dítěte. Po čtyřech letech osamění se znovu žení s Marií Veselou. V nové manželce nalezl citlivého a tolerantního partnera, který mu pomáhal bojovat s nemocí a který ho podporoval v jeho literární práci.
Po 20 let redigoval časopis Lumír (1877-98), který udával tón naší literatuře 70. a 80. let 19. století. Soustředil kolem něj stejnojmennou skupinu v čele s Vrchlickým, Zeyerem, Heritesem a dalšími. Sládek se jako mluvčí skupiny často ocital v literárních polemikách a musel hájit lumírovce, napadané za kosmopolitismus Rudolfem Pokorným a dalšími národovci, vesměs ruchovci.
Vlastní Sládkovu poezii charakterizuje lyrický meditativní tón - jak v básních vlasteneckého a sociálního zaměření, tak i v intimní lyrice. K nejtypičtějším sbírkám patří Selské písně a České znělky. Významná byla Sládkova činnost překladatelská. Byl vlastně prvním překladatelem z americké literatury (Longfellow) a také mistrovství jeho básnického přetlumočení téměř všech Shakespearových dramat zaslouží dodnes obdiv. Méně známé je, že patřil i k průkopníkům umělecké fotografie u nás. Význačné místo však Sládek zaujal v české literatuře i jako zakladatel moderní poezie pro děti. Předchůdců - jako byl například František Doucha - v této oblasti nebylo mnoho a na rozdíl od Sládka je jejich dílo dávno zapomenuto.

Z díla:
Sbírky z Ameriky : Na hrobech indiánských - zde vyjadřuje svůj obdiv k přistěhovalcům do USA Básně (1875) Americké obrázky Tvorba zaměřená na Čechy: Jiskry na moři (1880) Světlou stopu (1881) Na prahu ráje (1883) Ze života (1884) Sluncem a stínem (1887) České znělky - obrací pozornost na českého sedláka, který symbolizuje mravní hodnoty českého národa, vyšlo spolu s Selskými písněmi. Selské písně (1890) Starosvětské písničky (1891) - intimně lyrická poezie, básník zde přiznává hluboký vztah k matce. Inspiraci k tomuto dílu, čerpal z lidové poezie. Tato sbírka patří k nejlepším dílům, nejen Sládkovým, ale i celého tohot období české literatury. Směska (1891) České písně (1892), v této sbírce projevil své vlastenectví, některé básně byly zhudebněny. V zimním slunci Nové selské písně Za soumraku Léthé a jiné básně Pro děti: Zvony a zvonky Zlatý máj Skřivánčí písně Divadelní činnost: Práce Písně pohřební Vědecká literatura: Anglická čítanka se slovníčkem Překlady: Jeho překlady y angličtiny jsou považovány za velice kvalitní a některé nebyly dosud překonány. Přeložil 33 dramat od Williama Shakespeara. Dále překládal Roberta Burnse, Henry Wadsworth Longfellowa, Francis Bret Harte, George Gordon Byron, ... . Překládal i z dalších jazyků (dánština, švédština, polština, maďarština, španělština, ...), tyto překlady již nejsou tak kvalitní jako překlady z angličtiny a byly pro Sládka poněkud okrajovou záležitostí. Dále se zachovalo velké množství novinových a časopisových článků a fejetonů, častým námětem těchto článků je jeho pobyt v USA.
 


Komentáře

1 Markeet | Web | 16. srpna 2014 v 9:32 | Reagovat

Ahoj, nepotřebuješ někde poslat hlas? :-) stačí napsat pod nejaktuálnější článek. Kdybys chtěl/a poslat hlas mému kocourkovi, odkaz mám na blogu :-)

2 FloydGitty | E-mail | Web | 17. ledna 2017 v 2:45 | Reagovat

where to buy hgh pills  <a href=http://stilnox.1apps.com/>stilnox kaufen schweiz</a>  buy viagra online canadian no prescription

3 Davidclaks | E-mail | Web | 3. září 2017 v 8:49 | Reagovat

solutions to drug abuse  <a href=http://ritalin.guildomatic.com>buy ritalin pakistan</a>  medicine ball workout for women

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.